KLÍŠŤ LUŽNÍ

Dr. Jiří Černý

Září 2020

Základní charakteristika

Klíšť lužní (Haemaphysalis concinna) je v České republice poměrně vzácné klíště, které se vyskytuje především na nejjižnější části Moravy. Velikostí se sice podobá klíštěti obecnému (Ixodes ricinus), liší se ale od něj mnoha znaky, jako je například přítomnost poměrně výrazné kresby, krátký hypostom (ústrojí na hlavové části, které umožnuje penetraci klíštěte do pokožky hostitele a sání krve) a jiné. Klíšť lužní přenáší mnoho nebezpečných patogenů, jako jsou například baterie z rodů Rickettsia, Coxiella a Francisella, ale i virus klíšťové encefalitidy a viry několika krvácivých horeček.

Biologie a hostitelé

Areál klíště lužního se rozkládá od západu Evropy až po Dálný východ. Vyžaduje ale teplé a vlhké biotopy a proto se v České republice vyskytuje převážně na Jižní Moravě. Klíšť lužní je tříhostitelské klíště. Klíšť lužní na své hostitele čeká na podrostu ve smíšených lesích a na březích vodních toků. Larvy a nymfy sají především na malých savcích a ptácích, někdy i na plazech. Dospělci pak sají na kopytnících, šelmách (např. psech) a větších hmyzožravcích (ježci). Na lidech saje klíšť lužní jen zřídka.

Typické znaky

Velikost klíštěte lužního je srovnatelná s velikostí klíštěte obecného. Samičky jsou větší než samci. Přední část těla samic a celé tělo samců kryje štítek (scutum). Tvar těla je okrouhlý a zploštělý. Zbarvené bývá tmavě hnědě. Na štítku je často patrné poměrně výrazně skvrnění až kresba. Na zadečku je patrný výrazný lem. Hypostom je krátký.

Přenášené patogeny

Klíšť lužní přenáší poměrně široké spektum patogenů. Jedná se především o různé zástupce bakterií rodu Rickettsia, které způsobují skvrnité horečky. Bylo rovněž prokázáno, že může přenášet bakterie Anaplasma phagocytophilum, A. bovis, Coxiella burnetii a Francisella tularensis. Spirochéty Lymské boreliózy byly v klíšti lužním detekovány, není ale jasné, jestli je aktivně přenáší. Naopak byla prokázána schopnost tohoto druhu klíštěte přenášet virus klíšťové encefalitidy (včetně vysoce patogenních ruských subtypů), virus Omské krvácivé horečky i virus Krymsko-Konžské krvácivé horečky.