Základní charakteristika

Piják lužní (Dermacentor reticulatus) je naše největší a nejnápadnější klíště. Až donedávna se vyskytoval jen na extrémním jihovýchodě Moravy, v posledních několika letech jsme však svědky šíření i do zbytku republiky. Piják lužní je v Evropě přenašečem závažného onemocnění psů - psí babeziózy. Výskyt babeziózy logicky kopíruje rozšíření jejího přenašeče a znalost o výskytu pijáka je tak na regionální úrovni klíčová jak pro majitele psů, tak pro veterinární lékaře.

Biologie a hostitelé

V přírodě se běžně můžeme setkat pouze s dospělci, nenápadné larvy a nymfy sají krev na volně žijících savcích a často žijí jen v hlodavčích norách. Pijáci jsou typičtí dvěma vrcholy výskytu a to v jarních a podzimních měsících. Během teplých zim je jejich výskyt na vhodných lokalitách skoro nepřetržitý, letní nálezy nejsou tak časté. Vrchol aktivity obvykle spadá do měsíců března-dubna a září-října, v závislosti na počasí. Na rozdíl o skrytě žijících larev, samci a samičky pijáků tráví většinu svého aktivního času čekáním na hostitele na vrcholcích vegetace, stéblech trav a nízkých keřích, a to především za teplých slunných jarních a podzimních dnů. Prochází-li vegetací s číhajícími pijáky větší zvíře (srna, jelen, divočák, pes) nebo člověk, pijáci aktivovaní otřesy vegetace přelezou na svého nového hostitele, k přichycení na člověka dochází jen ojediněle.

Typické znaky

Nenasátí dospělci dosahují velikosti okolo 5 mm. Typickým znakem je pestrý štítek scutum, obvykle zbarvený v odstínech hnědočervené, s typickou bílou kresbou. U samců kryje štítek celé tělo, u samic jen jeho přední část. Nasáté samičky pijáků jsou mnohonásobně větší, tělo je obvykle žlutavé. I u nasátých jedinců je dobře patrný mramorovaný štítek na přední části těla.

Přenášené patogeny

Dominantním přenášeným patogenem je Babesia canis, pravděpodobně také B. caballi a Theileria equi. V případě B. canis piják parazita přenáší z jednoho psa na druhého, po nasátí infikované krve babezie v klíštěti napadá vaječníky samice pijáka a dostává se do vajíček a následně larev. Infikovaná klíšťata babezie při sání přenesou do krevního oběhu zvířete, v případě Babesia canis psa, vlka nebo šakala. V psovi tito mikroskopičtí parazité pronikají do červených krvinek a začínají se množit. S každou generací babezií dochází k rozpadu krvinek a vzniká tzv. hemolytická anémie.