Úvod

Nemoci přenášené klíšťaty tu budou vždy

Díky svému komplikovanému vývoji jsou klíšťata zodpovědná za koloběh patogenů mezi různými typy zvířat v ekosystémech a za jejich přenos ze zvířecích rezervoárů na člověka. Právě díky tomuto faktu je boj s těmito infekcemi tak obtížný. Riziko infekce klíšťaty přenášenými infekcemi roste spolu s nárůstem pobytu člověka ve volné přírodě a do jisté míry tak souvisí se životním stylem. V podmínkách střední Evropy patří minimálně dvě klíšťaty přenášené infekce – borelióza a klíšťová encefalitida – k rozšířeným a nebezpečným onemocněním, o řadě dalších infekcí nemáme z ČR dostatek informací. Klíšťaty přenášené infekce se nevyhýbají ani domácím zvířatům, příkladem mohou být babeziózy kopytníků, nebo borelióza, anaplazmóza, hepatozoonóza a babezióza psů.

Obrázek připravujeme

I. Granulocytární anaplazmóza

Ve střední Evropě je jediným původcem anaplazmózy u zvířat i lidí A. phagocytphilum, gramnegativní bakterie infikující neutrofily. Hlavním vektorem jsou klíšťata rodu Ixodes (I. ricinus, I. persulcatus), rezervoárem samotné infekce pak volně žijící zvěř (spárkatá zvěř, hlodavci, ježci, volně žijící masožravci), i domácí zvířata (koně, psi, přežvýkavci). Lidská granulomatozní anaplazmóza (dříve ehrlichióza) se ve většině případů projevuje zvětšenými uzlinami, bolestí hlavy, svalů, horečkou, nauzeou a u zdravých jedinců může zůstat nediagnostikovanou epizodou. U imunodeficientních (např. transplantovaných) jedinců a pacientů bez sleziny může být granulomatozní anaplazmóza i fatálním onemocněním. U psů může infekce vyvolávat zvracení, průjem, ztuhlost a bolestivost kloubů, u skotu pak tzv. tick-borne fever.

Číst více

Marie Vancova: Borrelia burgdorferi sensu lato spirochetes

II. Borrelióza

Zástupci spirálovitých, gramnegativních bakterií rodu Borrelia (kmen spirochéty) jsou původci infekčního onemocnění lymské boreliózy. Na člověka se přenáší po přisátí infikovaného klíštěte, v Evropě je jím nejčastěji klíště obecné (Ixodes ricinus). Rezervoárem infekce v přírodě je široké spektrum volně žijících savců, plazů i ptáků. Výskyt spirochét komplexu Borrelia burgdorferi s. l. v různých geografických regionech je určen mnoha přírodními faktory: hojností hostitelů, přítomností vektorových klíšťat a intenzitě interakce hostitel-vektor. Celosvětová distribuce spirochét je usnadněna migrací hostitelů i rozšiřujícím se areálem výskytu klíšťat. Většina infekcí člověka probíhá bez příznaků, mezi typické klinické projevy patří postižení kůže (tzv. erythema migrans), kloubů, nervového systému a srdce.

Číst více

Stiasny K, Kössl C, Lepault J, Rey FA, Heinz FX: Virus encefalitidy

III. Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida (KE) je závažné infekční onemocnění postihující centrální nervový systém, které způsobuje virus KE. Hlavním přenašečem KE je klíště obecné (Ixodes ricinus). Zásadní úlohu v udržení infekce v ohnisku (oblasti výskytu VKE) sehrávají spolu s přenašečem volně žijící obratlovci. (Obr. 1). Virem KE mohou být infikována i domácí zvířata. U přežvýkavců má KE obvykle podobu bezpříznakové infekce. Riziko nákazy však ohrožuje člověka konzumujícího mléčné produkty obsahující virus. Alimentární cesta nákazy KE je druhým nejčastějším způsobem infekce člověka. Typickým obrazem vážné manifestace KE je zánět mozku. Takové formy onemocnění mohou končit s trvalými následky nebo i fatálně.

Číst více

Obrázek připravujeme

IV. Babezióza

Rod Babesia zahrnuje několik desítek druhů prvoků napadajících červené krvinky řady domácích i divokých zvířat. Na základě klasické mikroskopie jsou babézie děleny do dvou skupin: velké (2–4 µm, např. B. canis) a malé (< 2µm, např. B. microti, B. divergens). Člověk se nakazí výjimečně, babezióza se pak projevuje typicky horečkou a hemolytickou anémií zejména u imunodeficientních a splenektomovaných pacientů, u zdravých lidí probíhá bezpříznakově. Původcem je v Evropě nejčastěji B. divergens nebo Babesia sp. EU1, v USA pak B. microti. U skotu je významným patogenem B. divergens (vektor I. ricinus), infekce se projevující masivní hemoglobinurií (tmavě zbarvená moč). V ČR rychle se šířící piják lužní je jediným přenašečem B. canis, původce hemolytické anémie psů.

Číst více

Obrázek připravujeme

V. Theilerióza

Jednobuněční prvoci rodu Theileria parazitují jak v bílých tak červených krvinkách převážně přežvýkavců. Jejich geografické rozšíření je vázáno na výskyt vektorů - obvykle klíšťata rodů Rhipicephalus, Dermacentor, a Haemaphysalis. Nejvýznamnějším patogenem je T. parva, původce East Coast Fever skotu v Africe. V Evropě (zejména jižní) jsou rozšířeny T. annulata a T. orientalis, původci anémie skotu. Další zástupce rodu, T.equi, je původcem piroplazmózy koní, projevující se horečkou, anémií, nechutenstvím, ikterem, a v některých případech může končit až úhynem zvířete; v ČR se jedná o importované infekce. T. annae je v Evropě běžným parazitem lišek, výjimečně se přenáší na psy. Doposud nebyla popsána žádná Theilerie patogenní pro člověka.

Číst více

Obrázek připravujeme

VI. Cytauxzoonóza

Onemocnění působí prvoci rodu Cytauxzoon, replikující se v makrofázích a následně infikujících erytrocyty, kteří byli původně popsáni u afrických přežvýkavců, nyní jsou v hledáčku zájmu zejména u kočkovitých šelem. V USA rozšířený C. felis, přenášený klíšťaty Dermacentor variabilis a Amblyomma americanum, je původcem často fatálního onemocnění domácích koček, pro původní hostitele, divoké kočkovité šelmy, se zdá nepatogenní. V Evropě bylo popsáno několik případů infekce domácích koček příbuzným druhem r. Cytauxzoon jehož přirozeným hostitelem jsou rovněž volně žijící kočkovité šelmy (rys, kočka divoká); infekce byla u rysů detekována i v ČR. Přenos infekce na člověka nebyl dosud zaznamenán.

Číst více

Modrý D.: Hepatozoon canis

VII. Hepatozoonóza

Prvoci rodu Hepatozoon se od ostatních liší v prvé řadě způsobem přenosu z klíštěte na savčího hostitele, kdy k infekci dochází po požití infikovaného klíštěte, nikoliv po jeho přisátí. Napadají pak neutrofily a monocyty infikovaného zvířete. V celé Evropě, včetně ČR, se vyskytuje H. canis, jehož rezervoárem jsou zejména lišky a hlavním přenašečem na jihu Evropy klíště Rhipicephalus sanguineus, přenašeč ve střední Evropě není znám. Infekce psů často probíhá bezpříznakově, ale může se objevit i letargie, horečka a anémie, zejména v případech ko-infekcí či u oslabených jedinců. V jižní Evropě (Španělsko, Itálie, Portugalsko) se vyskytuje i kočičí parazit H. felis, který kromě subklinických infekcí může způsobovat infekce srdečního a kosterního svalstva.

Připravujeme více