Otevřený výzkum,
otevřené výsledky

Projekt „Šíření klíšťat a klíšťaty přenášených onemocnění: nová a opomíjená rizika pro domácí a hospodářská zvířata a člověka“ má za cíl zodpovědět několik zásadních otázek a získat tak komplexní obraz o problematice klíšťaty přenášených patogenů. Jaké druhy klíšťat se v ČR vyskytují? Jaké patogeny přenáší? Jakým způsobem ovlivňuje management krajiny výskyt klíšťat? Jaké druhy volně žijících zvířat jsou zdrojem klíšťaty přenášených patogenů? Jsou do tohoto koloběhu zapojena i exotická zvířata chovaná na farmách? Jakou roli hrají domácí zvířata jako zdroj infekce pro člověka? Jaké je riziko nákazy hospodářských zvířat?

78

lidí zapojeno do #NajdiPijáka v roce 2019

1 549

vzorků zpracováno

6+

zpráv v médiích zveřejněno

Procházet výsledky

Mapování klíšťat

V rámci tohoto projektu je naším cílem mapovat rozšíření významných druhů klíšťat a dynamiku jeho změn, se zaměřením na šířící se duhy a druhy doposud exotické. Současně si klademe za cíl zjistit, jakým způsobem je aktivita klíšťat a množství jimi přenášených patogenů ovlivněna různými způsoby udržování krajiny, zejména pastvou. V poslední době je totiž extenzivní pastva často využívána k udržování vzácných přírodních lokalit, které by jinak zanikly. V rámci řešení projektu si kladem otázky jako: Vede pastva ke snížení nebo zvýšení aktivity klíšťat na takto spásaných plochách? Neslouží pasoucí se zvířata jako vhodní hostitelé pro klíšťata a jimi přenášené onemocnění? Více o tom, jak takové mapování probíhá, se dozvíte z našeho blogu Na lovu s Johanou.

#NajdiPijákaNa lovu s JohanouCertifikované mapy
Náznak mapy

a. Výskyt klíšťové encefalitidy u hospodářských a domácích zvířat

V rámci řešení projektu je prováděna dlouhodobá studie hodnotící výskyt klíšťové encefalitidy (KE) v chovech hospodářských a domácích zvířat. Primárně je výzkum zaměřen na zjišťování prevalence KE u malých přežvýkavců, protože kontaminace mléka virem KE představuje potenciální riziko pro člověka. Je testována stabilita viru KE v mléce a optimalizována metoda jeho detekce. Dále je zjišťován výskyt KE u psů, kteří mohou být využiti jako sentinelový organismus pro hodnocení rizikovosti navštěvovaných lokalit pro člověka.

a. Výskyt klíšťové encefalitidy u hospodářských a domácích zvířat

V rámci řešení projektu je prováděna dlouhodobá studie hodnotící výskyt klíšťové encefalitidy (KE) v chovech hospodářských a domácích zvířat. Primárně je výzkum zaměřen na zjišťování prevalence KE u malých přežvýkavců, protože kontaminace mléka virem KE představuje potenciální riziko pro člověka. Je testována stabilita viru KE v mléce a optimalizována metoda jeho detekce. Dále je zjišťován výskyt KE u psů, kteří mohou být využiti jako sentinelový organismus pro hodnocení rizikovosti navštěvovaných lokalit pro člověka.

d. Anaplazmóza

V projektu bude dlouhodobě sledován výskyt anaplazmózy, boreliózy a klíšťové encefalitidy psů. Naším cílem je prokázat výskyt anaplazmózy přímými metodami (PCR) v plné krvi psů a u menšího souboru prokázat průběh infekce nepřímými metodami pomocí serologického sledování IgM a IgG protilátek (nepřímá imunofluorescence) a eventuální srovnání obou metod. Anaplazmóza psů probíhá často klinicky skrytě, bez příznaků, ale může se také zvl. v akutní fázi onemocnění projevit nespecifickými příznaky, jako jsou apatie, nechutenství, horečka, zvracení nebo průjem.

b. Molekulární detekce patogenů

Molekulární detekce všech námi studovaných, klíšťaty přenášených patogenů probíhá na úrovni detekce nukleových kyselin. Ze všech získaných vzorků je v prvním kroku izolována DNA a následně je metodou polymerázové řetězové reakce selektivně namnožen krátký, reprezentativní úsek DNA studovaného patogenu. Sekvence genetické informace tohoto úseku je v následných analýzách porovnávána s dostupnými daty příbuzných organismů.

c. Klíšťata

Naším cílem je mapovat rozšíření významných druhů klíšťat a dynamiku jeho změn, se zaměřením na významné přenašeče a na šířící se druhy a druhy doposud exotické. K přesné identifikaci morfologicky těžko rozlišitelných druhů využíváme progresivní molekulární metody tzv. barcodingu (sekvenace mitochondriálních genů). Současně si klademe za cíl zjistit, jakým způsobem je aktivita klíšťat a množství jimi přenášených patogenů ovlivněna ekologií krajiny, zejména pastvou. Vede pastva ke snížení nebo zvýšení aktivity klíšťat na takto spásaných plochách? Neslouží pasoucí se zvířata jako vhodní hostitelé pro klíšťata a jimi přenášené onemocnění? Více o tom, jak takové mapování probíhá, se dozvíte z našeho blogu Na lovu s Johanou.

d. Anaplazmóza

V projektu bude dlouhodobě sledován výskyt anaplazmózy, boreliózy a klíšťové encefalitidy psů. Naším cílem je prokázat výskyt anaplazmózy přímými metodami (PCR) v plné krvi psů a u menšího souboru prokázat průběh infekce nepřímými metodami pomocí serologického sledování IgM a IgG protilátek (nepřímá imunofluorescence) a eventuální srovnání obou metod. Anaplazmóza psů probíhá často klinicky skrytě, bez příznaků, ale může se také zvl. v akutní fázi onemocnění projevit nespecifickými příznaky, jako jsou apatie, nechutenství, horečka, zvracení nebo průjem.

Na lovu s Johanou

Číst blog