Úvod

Otevřený výzkum, otevřené výsledky

Projekt „Šíření klíšťat a klíšťaty přenášených onemocnění: nová a opomíjená rizika pro domácí a hospodářská zvířata a člověka“ má za cíl zodpovědět několik zásadních otázek a získat tak komplexní obraz o problematice klíšťaty přenášených patogenů. Jaké druhy klíšťat se v ČR vyskytují? Jaké patogeny přenáší? Jakým způsobem ovlivňuje management krajiny výskyt klíšťat? Jaké druhy volně žijících zvířat jsou zdrojem klíšťaty přenášených patogenů? Jsou do tohoto koloběhu zapojena i exotická zvířata chovaná na farmách? Jakou roli hrají domácí zvířata jako zdroj infekce pro člověka? Jaké je riziko nákazy hospodářských zvířat?

Výsledky studie na 550 divočácích z 11 okresů Moravy a Slezska
Článek představující výsledky studie

I. Wild boar as a potential reservoir of zoonotic tick-borne pathogens

Článek publikovaný časopise „Ticks and Tick-borne Diseases“ prezentuje výsledky studie na 550 divočácích z 11 okresů Moravy a Slezska. Díky spolupráci s SVÚ Jihlava a Olomouc jsme získali vzorky DNA z odstřelu divočáků v rámci epidemie afrického moru prasat. Jediný vzorek byl pozitivní na přítomnost piroplasem, konkrétně Babesia divergens, což ukazuje, že divočáci zřejmě nehrají podstatnou roli v jejich cirkulaci. Bakterie Anaplasma phagocytophilum byla detekována u 28 (5,1%) jedinců; bližší charakterizace prokázala, že se jedná o potenciálně zoonotický kmen.

Zobrazit výstup
Certifikovaná metodika

II. Molekulární detekce Anaplasma phagocytophilum ze vzorků obratlovců a klíštěcích vektorů

Certifikovaná metodika „Molekulární detekce Anaplasma phagocytophilum ze vzorků obratlovců a klíštěcích vektorů“ umožňuje detekci přítomnosti nukleové kyseliny A. phagocytophilum ve vzorcích plné krve/tkáně širokého spektra hostitelů (skot, ovce, kozy, psi, koně aj.) a po sekvenaci PCR produktu i zařazení k příslušnému ekotypu. Metodika může být využita i jako doplněk k diagnostické qPCR. Metodika je vhodná i k monitoringu efektivnosti léčby, kdy opakovaný screening vzorků několik týdnů po ukončení léčby umožní posoudit eliminaci patogenu z hostitelského organizmu.

Zobrazit metodiku
Certifikovaná metodika

III. Molekulární detekce a druhové zařazení piroplasem

Certifikovaná metodika „Molekulární detekce a druhové zařazení piroplasem“ umožnit rychlou detekci přítomnosti nukleové kyseliny piroplasem (18S rRNA genu) ve vzorcích plné krve/tkáně širokého spektra hostitelů i vektorů (psi, koně, skot, ovce, kozy, aj.) a po sekvenaci produktu i jejich přesné druhové zařazení. V případě blízce příbuzných druhů, kdy je rozlišení na základě sekvence 18S rRNA genu nemožné, je součástí metodiky druhová specifikace na základě amplifikace a sekvenace mitochondriálního genu podjednotky 1 cytochrom c oxidázy.

Zobrazit metodiku
Metoda plakové titrace. Vizualizované plaky (bílá místa bez buněk) po nabarvení zbylých živých neinfikovaných buněk přisedlých na dně jamek titrační desky.
Funkční vzorek (Výzkumný ústav veterinárního lékařství)

IV. Metoda detekce viru klíšťové encefalitidy v mléku

Cílem funkčního vzorku bylo zavedení metody pro záchyt a stanovení množství infekčních částic viru klíšťové encefalitidy (VKE) v mléku. Jako základní test pro záchyt VKE byla použita metoda plakové titrace. Pro konfirmaci VKE v mléku byla použita metoda real-time RT-PCR. S využitím modelových experimentů se podařilo prokázat, že metoda plakové titrace je vhodným testem pro detekci infekce schopných částic VKE v mléku. Po značení je možné počítat vizualizované plaky (Obr.). Za použití metody real-time RT-PCR se podařilo potvrdit přítomnost VKE v testovaných vzorcích.

Dostupné na internetu
Přenos viru klíšťové encefalitidy mezi klíštětem a obratlovci v rámci vývojového cyklu přenašeče (modré šipky). Transovariální a transstadiální přenos umožňuje celoživotní přežívání viru v infikovaném klíštěti. Člověk se virem typicky nakazí při infestaci klíštětem (červené šipky) nebo alimentárním způsobem po konzumaci mléka či mléčných produktů obsahující virus (žlutá šipka). grafika – © Jiří Salát
Původní článek v recenzovaném odborném periodiku (Náš chov)

V. Klíšťová encefalitida a riziko alimentární infekce u lidí

Klíšťová encefalitida je významné infekční onemocnění člověka. Infekci způsobuje virus klíšťové encefalitidy (VKE). K nákaze člověka dochází obvykle během infestace infikovaným klíštětem. Druhým, méně častým způsobem přenosu je alimentární cesta po požití nepasterizovaného mléka nebo mléčných výrobků obsahující VKE (Obr.). V rámci studie bylo testováno přežívání VKE v mléku. Přítomnost VKE bylo možné použitými metodami zachytit i po 10 dnech uskladnění mléka při chladničkové teplotě. Získaná data potvrzují, že VKE je v mléku dlouhodobě stabilní.

Dostupné na internetu
Prítomnosť vírusu KE v krvi a mlieku experimentálne infikovaných kôz (A), oviec (B) a kráv (C) (podľa Grešíkovej 1999 - upravené).
Publikace v odborném nerecenzovaném periodiku ve slovenském jazyce (Roľnícke noviny)

VI. Malé prežúvavce a možné riziká alimentárnej infekcie kliešťovou encefalitídou pre človeka

Kliešťová encefalitída (KE) je významné infekčné ochorenie človeka. Infekciu spôsobuje vírus KE (VKE). K nákaze človeka dochádza obvykle počas infestácie infikovaným kliešťom; druhým spôsobom prenosu je alimentárna cesta po požití mlieka alebo mliečnych výrobkov obsahujúcich VKE. Domáce hospodárske zvieratá (kozy, ovce a dobytok) infikované VKE sa tak môžu stať zdrojom infekcie (Obr.). VKE je v mlieku prežúvavcov dlhodobo stabilný. Pasterizácia alebo prevarenie mlieka je preto základným preventívnym spôsobom ochrany pred rizikom alimentárnej infekcie VKE.

Dostupné na internetu
Klíště obecné (nymfy) – přenašeč viru klíšťové encefalitidy. Autor fotografie: Jan Erhart.
Publikace v odborném nerecenzovaném periodiku (Zpravodaj svazu chovatelů ovcí a koz)

VII. Klíšťová encefalitida u malých přežvýkavců – riziko alimentární infekce pro člověka

Kliešťová encefalitída (KE) je významné infekčné ochorenie človeka. Infekciu spôsobuje vírus KE (VKE). K nákaze človeka dochádza obvykle počas infestácie infikovaným kliešťom; druhým spôsobom prenosu je alimentárna cesta po požití mlieka alebo mliečnych výrobkov obsahujúcich VKE. Domáce hospodárske zvieratá (kozy, ovce a dobytok) infikované VKE sa tak môžu stať zdrojom infekcie (Obr.). VKE je v mlieku prežúvavcov dlhodobo stabilný. Pasterizácia alebo prevarenie mlieka je preto základným preventívnym spôsobom ochrany pred rizikom alimentárnej infekcie VKE.

Dostupné na internetu
Náhled článku s abstraktem: Salát  J., Růžek D. (2020) Tick-borne encephalitis in domestic animals (Klíšťová encefalitida u domestikovaných zvířat). Acta Virologica 64: 226-232.
Publikace v impaktovaném periodiku v anglickém jazyce (Acta Virologica)

VIII. Tick-borne encephalitis in domestic animals (Klíšťová encefalitida u domestikovaných zvířat)

Publikace je koncipovaná jako review a sumarizuje poznatky o klíšťové encefalitidě u domestikovaných zvířat. Jednotlivé části jsou zaměřeny zejména na výskyt tohoto onemocnění u psů, koní a přežvýkavců. V příslušných oddílech publikace je možné nalézt informace o epidemiologické situaci, prevenci a léčbě. V rámci kapitoly pojednávající o malých přežvýkavcích jsou uvedeny i informace o možném přenosu viru klíšťové encefalitidy alimentární cestou a také preventivní opatření, jak tomuto typu přenosu infekce na člověka účinně zabránit.

Dostupné na internetu
Program workshopu
Workshop (Hradištko, 29. 2. 2020.)

IX. Klíšťová encefalitida a další zooveterinární problematika v chovech ovcí a koz.

Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i. uspořádal ve spolupráci se Svazem chovatelů ovcí a koz pro chovatele malých přežvýkavců workshop s názvem „Klíšťová encefalitida a další zooveterinární problematika v chovech ovcí a koz“, který proběhl v Hradištku 29. 2. 2020. V rámci workshopu byl prezentován příspěvek: „Klíšťová encefalitida v chovech malých přežvýkavců“ (Salát J.), pojednávající o problematice tohoto onemocnění a rizicích alimentárního přenosu viru klíšťové encefalitidy na člověka. V navazující diskuzi k příspěvku byla tato problematika přímo diskutována s chovateli.

Program workshopu
Certifikovaná metodika

X. Detekce spirochét Borrelia miyamotoi v environmentálních vzorcích

Metodika byla vypracována, jako výstup výzkumného projektu QK1920258 „Šíření klíšťat a klíšťaty přenášených onemocněni: nová a opomíjená rizika pro domácí a hospodářská zvířata a člověka” v rámci Programu aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství za období 2017-2025, ZEMĚ.

Zobrazit metodiku
Certifikovaná metodika

XI. Detekce spirochét z komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato v environmentálních vzorcích

Metodika byla vypracována, jako výstup výzkumného projektu QK1920258 „Šíření klíšťat a klíšťaty přenášených onemocněni: nová a opomíjená rizika pro domácí a hospodářská zvířata a člověka” v rámci Programu aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství za období 2017-2025, ZEMĚ.

Zobrazit metodiku
Certifikovaná mapa

XII. Mapa nálezů Dermacentor reticulatus a výskytu Babesia canis

Mapa předkládá poprvé v historii aktuální plošný stav výskytu vektora psí babeziózy D. reticulatus v ČR na základě výsledků získaných spoluprací s veřejností v rámci projektu Najdi Pijáka a terénním výzkumem realizovaným naším týmem. Piják lužní, Dermacentor reticulatus, je nezaměnitelné nápadné klíště, které se v posledním desetiletí v Evropě rychle šíří, nicméně data o aktuálním areálu výskytu v České republice dosud chyběla!

Zobrazit mapu